Vítr - významný činitel disturbance

1. května 2015 v 16:00 | Alena Tmejová |  Disturbance
Mezi další abiotické příčiny vedoucí k disturbancím patří vítr. Větrné disturbance jsou jak ve střední Evropě, tak přímo na Šumavě celkem běžným jevem.
Rozpad stromového patra horských smrčin jako následek větrné disturbance není důvod pro zavedení jakýchkoli zásahů do těchto ekosystémů. Plochy lze ponechat spontánní dynamice (sukcesi). Stejně jako bylo zmíněno u disturbance u přemnožení škůdcem.

Ještě větší rozdíly mezi působením přírodní a umělé disturbance jsme zjistili v případě polomu na Černé hoře na Šumavě, kde byla přirozená obnova sledována dva roky (2007 a 2008) po orkánu Kyrill (Hrežíková 2009). Počty smrku i jeřábu byly ve vyklizeném polomu o řád nižší než v polomu ponechaném (4 223 jedinců smrku na 1 ha a 361 jeřábů v ponechaném oproti 743 exemplářů smrku a 64 jeřábu na 1 ha ve vyklizeném v r. 2007). Výrazně se lišilo i procento přežití mezi oběma roky sledování: zatímco v ponechaném polomu přežilo do následujícího roku 83 % smrku a 94 % jeřábu, ve vyklizeném šlo pouze o 40 % smrku a 67 % jeřábu. Zásah v podobě vyklízení měl v tomto případě ještě drastičtější dopad než přímá těžba. (Jonášová 2013)

Dalším příkladem úspěšné přirozené obnovy lesa po přírodní disturbanci a zdrojem poučení i pro Šumavu může být vývoj bezzásahových ploch ve Vysokých Tatrách po větrné kalamitě z r. 2004. Pravidelné vyhodnocování přirozeného zmlazení prokázalo pozitivní vliv ponechané dřevní hmoty na úspěšnou samovolnou obnovu lesa. V nevyklizených plochách se vyskytují semenáče smrku i listnáčů v množstvích až několika tisíc na ha. Ve vyklizených plochách rostou ale několikanásobně menší počty semenáčků smrku i listnáčů a pro zajištění nového lesa se realizují umělé výsadby smrku a modřínu i výsevy pionýrských dřevin. Zatímco většina se - menáčů smrku pocházela z doby před větrnou kalamitou a vyvrácené stromy jim poskytují ochranu a částečný stín, pro listnáče šířené větrem jsou důležité plochy vyvrácených kořenových talířů i holá zem pod vývraty, kde se úspěšně uchycují ve vysokých počtech. Ve vyklizeném polomu rychle expandovalo bylinné patro (třtina rákosovitá - Calamagrostis arundinacea a další), v němž je uchycování dřevin velice obtížné. I zde se potvrdilo, že zpracování větrné kalamity je zásah, který podstatně snižuje regenerační schopnost lesního ekosystému a velice pravděpodobně prodlouží dobu potřebnou pro obnovu lesa na vyklizených plochách. (Jonášová 2013)


zážitková stezka Polom v horské smrčině

Použitá literatura:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Silky Silky | 5. srpna 2015 v 9:26 | Reagovat

Jehličnany na prodej

http://www.zahradnictvikout.cz/6209-jehlicnate-dreviny/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama