Smrková hospodářská monokultura nebo přirozený les?

1. května 2015 v 9:48 | Alena Tmejová |  Disturbance
Výhody přirozeného lesa oproti hospodářskému jsou ze všech doložených zdrojů evidentní. Tam kde vládne příroda, je vzhled i funkce lesa ovlivněna podmínkami prostředí, přítomnými organismy a jejich vztahy. Naopak obhospodařované lesy jsou pěstovány především pro vysoké výnosy dřeva. Jsou na první pohled zjednodušeny a změněny - často ve prospěch jediné dřeviny (tzv. monokultura). Toto zjednodušení je na úkor nižšího počtu různých druhů. Dalších hlediskem je také to, že hospodářské lesy jsou na činnosti člověka do jisté míry závislé a jsou náchylnější na napadení lýkožroutem smrkovým. Kindlmann et al. (2013) uvádí, že míra přemnožení závisí především na množství napadnutelných stromů na jednotku plochy. V člověkem uměle vysázených a stejnověkých monokulturách smrku (často navíc nepůvodních v určitém vegetačním stupni), lze proto očekávat větší problémy než v přirozených lesích s pestrou druhovou skladbou a věkově rozrůzněnými jedinci hostitelského stromu. Jak argumentuje Kulakowski a Bebi (2004), je ironií, že pokusy člověka o vytvoření předvídatelnějších a spolehlivějších ekosystémů snižují rozsah přirozené variace, často snižují odolnost ekosystémů a vedou k neočekávaným a obvykle nežádoucím ekologickým překvapením.

Chceme-li chránit přírodu, omezíme své zásahy a budeme pozorně a pokorně sledovat vývoj lesa v měnících se podmínkách prostředí. Předat žezlo přírodě můžeme v podstatě kdekoliv, i tam, kde dříve býval hospodářský les. A zániku lesa se nemusíme obávat (Šantrůčková, Vrba 2010).


Obrázek - Závislost odolnosti porostu proti kůrovci na druhové skladbě a stáří porostu a na vlivu imisí. Každá řádka popisuje vliv jednoho faktoru na počet stromů napadených lýkožroutem smrkovým na jednotku plochu (zvětšuje se z leva do prava). Tento parametr je největší ve smrkových monokulturách (vpravo nahoře), v porostech s množstvím starých stormů (vpravo uprostřed), a tam, kde se nechází mnoho oslabených stromů - především imisemi (vpravo dole). Podle: P.Kidlmann a kol.(2012)

Samovolná obnova lesa ve staré oblasti NP Šumava mezi Lužným a Roklanem

Použitá literatura:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama