Lýkožrout smrkový (Ips typographus)

30. dubna 2015 v 23:26 | Alena Tmejová |  Disturbance
Lýkožrout smrkový je jedním ze 110 zástupců podčeledi kůrovcovitých (Scolytinae), s nimiž se můžeme setkat v České republice. Původně byli kůrovci řazeni do samostatné čeledi, nyní se však považují za vysoce specializované "nosatce bez nosu" a řadí se tedy do čeledi nosatcovitých (Curculionidae). Je přibližně 4,5 až 5,5 mm dlouhý, lesklý, hnědé nebo hnědočerné barvy. Krovky jsou na zádi vykrojené, na okrajích vhloubené dutiny zdobené čtyřmi páry zoubků. Lýkožrout si pro napadené vybírá přednostně fyziologicky oslabené strom, vývraty, zlomy nebo stromy pokácené. Při přemnožení však napadá i stromy zcela zdravé, které dokáže zahubit za několik málo týdnů.

Jako první nalétávají na stromy samečci. Teprve po 2-4 dnech, během nichž vyhlodají tzv. snubní komůrku, přilétají samičky. Na jednoho samečka připadnou zpravidla 1-3 samičky. Po spáření hlodá každá z nich
svou matečnou chodbu a do zářezů po stranách klade jednotlivá vajíčka. Během života samička naklade 100-150 vajíček, v průměru 30-50 kusů na jeden ovariální cyklus. Hlodání matečné chodby a kladení vajíček zabere obvykle 7-10 dní. Po 6-18 dnech se líhnou larvy, jejichž vývoj může trvat v optimálních podmínkách 7 dní, v nepříznivých až 50 dní. Období kukly představuje v průměru 8 dní. Vylíhlí brouci jsou zpočátku bílí, postupně loutnou, dále tmavnou a pohlavně dozrávají. Přitom prodělávají tzv. zralostní žír, a to buď přímo v místě vylíhnutí, anebo po přeletu na jiné, náhradní místo. Tato fáze trvá obvykle 2-3 týdny. Celkový vývoj od zavrtání rodičovského samce až po ukončení zralostního žíru mladých brouků probíhá za normálních podmínek 6-10 týdnů. (Doležal 2013)

Čerstvě napadaný strom se pozná podle drobných pilinek, tzv. drtinek, které kůrovci hlodající chodbu vyhazují ven, a které se pak uchycují na kůře nebo leží okolo kmene. Pokud je kmen napaden až dolů, jsou vidět i závrty, kterými do kmenu pronikli samci. Barevné změny jehličí a oloupávání kůry je bohužel již obvykle pozdním signálem. V té době již brouci opouštějí strom. Napadení také někdy poznáme podle výronů pryškyřice a malých pryskyřičných hrudek u závrtů brouka. To ale pouze u stromů, které jsou schopny alespoň zpočátku "bojovat".

Ips typographus - lýkožrout smrkový


Zdroje:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama