Disturbance a její vliv na biodiverzitu

30. dubna 2015 v 23:02 | Alena Tmejová |  Disturbance
Podle názorů mnohých autorů (Jonášová 2013, Váchal 2008, Šantrůčková & Vrba 2010, Kulakowski & Bebi 2004, Čada et al. 2013) jsou přirozené disturbance podstatným jevem, díky kterému dochází k obnově jednotlivých ekosystémů. Mají klíčový vliv i na druhovou skladbu, strukturu a uspořádání společenstev.

Jak uvádí Jonášová (2013), na plochách na Šumavě bylo zjištěno přežívání všech původních lesních zástupců bylinného patra přítomných na začátku napadení porostů kůrovcem, a navíc se objevila řada nových světlomilných druhů. Za zmínku stojí i hnízdění některých ptačích druhů např. rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), linduška lesní (Anthus trivialis), krutihlav obecný (Jynx torquilla) nebo tetřev hlušec (Tetrao urogallus). Výskyt těchto i jiných (často vzácných) druhů je vázán na dostatek stromů s dutinami a larvami hmyzu. Z článku o přírodní disturbanci (Jonášová, 2013) jednoznačně vyplývá, že velký počet zástupců preferuje podmínky porostů rozpadlých působením lýkožrouta smrkového a to potvrzuje jeho úlohu jako klíčového druhu pro existenci mnoha dalších organismů horských smrčin, i těch považovaných za typické pro kulturní krajinu, jejichž biotopem mohly být právě narušené otevřené porosty.

Tetrao urogallus - tetřev hlušectetřev hlušec


linduška lesní


Použitá literatura:
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama